Včelařská konference

Cílem kontroly měli by mělo být zjištění pravděpodobného zamoření včelstev na stanovišti. Na základě tohoto zjištění potom navrhnout způsob deratizace. Úmyslně píši deratizace, jelikož o žádné léčení nejde. K tomu je vypracována metodika jak měl odebírat (jak připravit vzorek) a metodika jak provést měření. Obecně je to zcela běžný postup v každém oboru. Ale stejně jako v jiných oborech je problém v tom, zda vypracované metodiky nakonec nevedou ke zcela nesmyslným výsledkům. Všichni kdo pracují v profesích týkajících se měření a kontroly kvality mi jistě dají zapravdu, že by ani jedna z těchto metodik neobstála před žádným auditem. Metodika přípravy vzorků měli vůbec neeliminuje jak rozmanitosti ve včelařských technologiích a provozních metodách, tak rozmanitosti vyplývající z různých průběhů zimních období, navíc na různých stanovištích. Dle této metodiky máme sice připravené vzorky, ty však o skutečných živých roztočích ve včelstvech nevypovídají zhola nic, respektive jen s velmi malou pravděpodobností. Avšak i kdyby vzorky s pravděpodobností blížící se jistotě vypovídaly o počtech živých roztočů ve včelstvech, metodika jak spočítat roztoče ve vzorku (flotace) má nepřijatelnou a opakovatelnost a reprodukovatelnost. O tom jsme se mnozí z nás přesvědčili, když jsme předložili ke kontrole stoprocentně čisté vzorky nebo vzorky s předem zjištěným počtem roztočů. Za sebe mohu konstatovat, že se odmítám podřizovat nesmyslným nařízením odkazujících se na nesmyslné metodiky. Skutečný stav svých včelstev znám a zásahy do nich provádím dle svého uvážení. Nepotřebuji k tomu jakoukoliv instituci žijící z nesmyslných nařízení, dotací a grantů.